Okresní kolo závodu vlčat a světlušek ve Vrbátkách 7.5.2016 - dlouhá verze




Letošní ročník závodu vlčat a světlušek pořádal Přístav Tamatea z Vrbátek. Pro neznalé jsou to vodní skauti. Vlakem jsme vyrazili ve složení: Štěpán Bednář, Bohdanka Švecová, Misha Sikorová, Zea Lilie, Dan a Domča Šišmovi a jako doprovod Vlaďa a Míša Hirtovi. Pak ještě dorazil na motorce Erik Leckie. V Prostějově, kde jsme přesedali, se postupně houfovali další vlčata a světlušky. Za chvilku tam krojovaní převládali nad ostatními cestujícími. Nakonec jsme nasedli do jednoho vlaku, abychom zase společně vystoupili ve Vrbátkách. První pak vyrazili Prostějováci pod vedením Ivy. Ta se však po pár metrech na nás otočila s tím, kdo chce jít první, že nezná cestu. Sdělili jsme jí, že má jít doprava směrem k dědině a na hlavní znova doprava a pořád rovně až do Štětovic. Tak jí nezbylo, než pokračovat jako první. Po cca 20ti minutách jsme dorazili na místo ke školce, kde se nachází základní tábor závodu. Odložili jsme si věci a chvilku spočinuli. Pak jsem nás šel zaregistrovat. Z nahlášených 20dětí mi přijelo 6, takže taková malá ostuda účasti našich dětí. Bohužel je to věc, která se opakuje každý rok i u skautů. Za chvíli už byl vyhlášen nástup v krojích. Jako stožár pro vyvěšení vlajky tu byla malá plachetnice, či jak se ta loď správně jmenuje? Celkem tu stálo na 17 hlídek a spousta vedoucích a pomocníků. Po nástupu jsme se pomocníci na stanovištích i s vedoucími odebrali na trať. Pro hlídky tu pak byl ještě malý divadelní úvod do děje. Prý všem bylo oznámeno ztracení několika Mimoňů, které musí hlídky najít. Já s Erikem jsme byli hned na prvním stanovišti Vztah k vlasti a skautingu. Šestky tu měly za úkol hrát pexeso a při tom na obrázcích poznat Karla IV, sv. Anežku Českou, prezidenta Miloše Zemana, T.G.Masaryka, A.B. Svojsíka a R.B. Powella. Dále pak ještě poznat obrys České republiky. Když to všechno zvládli, získali kód k zámku a mohli vysvobodit jednoho ztraceného Mimoně. Nejvíc všem dělala problém sv. Anežka Česká. Pletli si ji za Marii. A popravdě se jim ani nedivím. Ona ta Anežka měla taky svatozář u hlavy a k tomu se vroucně modlila. Takže není se co divit. Naše družina Medvídků zde získala 13 bodů z 15ti možných. Taky vyhořeli na Anežce. Kousek od nás bylo stanoviště krizových situací. Tady se to celkem zaseklo. Čuch to probíral celkem podrobně. A protože si myslel, že je jen 9 hlídek a ne 17, tak ho ty čekající šestky moc netrápili. Až v polovině zjistil, jak se věci mají, tak to tam trochu přeorganizoval, aby to víc odsýpalo. Ale stejně to už nepomohlo. My už jsme na stanovišti končili a u Čucha nebyla hotová ani polovina hlídek. V cíli to pak bylo poznat, že se pořád čekalo, až někdo doběhne. Hlavně hlavní vedoucí závodu Helča byla nervózní. A postupně i jednotliví vedoucí, kteří se pomalu dívali na hodinky, kdy jim jede vlak a děti jsou stále na trati. Nakonec helča rozhodla, že nás všechny rozvezou autama. Akorát myslím dětem to moc nevadilo. Byly tu různé houpačky, skluzavky a prolízačky, takže se vyřádily na nich a čas je netrápil. Ke konci se ještě objevily nějaké nejasnosti ohledně bodování zdravovědy. Pak se ale myslím vyjasnily. Když už po páté hodině doběhla poslední hlídka, rychle se dovyhodnotily výsledky a psaly diplomy. Pak už byl nástup na vyhlášení výsledků v Mimoňských převlecích. Všichni se netrpělivě třásli na výsledky. Nejprve bylo vyhodnoceno 6 vlčáckých hlídek, kde zvítězila šestka z Kostelce na Hané. Pak už přišly na řadu světlušky, kde jsme byli i my. Když nás vyhlásili už jako třetí, zavládlo mezi dětmi i námi vedoucími poněkud zklamání. Skončili jsme totiž na 8. Místě, s 35ti bodovou ztrátou na první místo. Aspoň jsme dostali cenu útěchy, tašku plnou sladkostí. Po nástupu jsme si udělali družinovou fotku na památku a pak se balili. Nakonec jsme měli ještě dost času, protože nás domů vezli až jako poslední.

Vlaďa Hirt - Kartágo


Krátká verze

Created by 'luke' 2007