Tábor u Baldovce 19.7.-1.8.2015 - dlouhá verze




1.den - 19. 7. 2015 - neděle
Po roce je tu opět tábor a po pěti letech jedeme opět na Baldovec. Sraz dětí je na vlakovém nádraží v Konici ve 12:30h. S dětmi se přišli rozloučit i rodičové. Vlakem vyrazili směr Prostějov. Po cestě jsme nabrali ještě zbytek dětí a v Kostelci na Hané ještě místní oddíl. Z Prostějova jel autobus již přímo do Baldovce a odsud pěšky do tábora. Mezitím několik z nás vedoucích jelo auty s kufry a táborovým vybavením. Po příjezdu jsme nejdřív začali stavět vojenský nekonečný stan. Jinak mezi námi zvaný „Šapitó“. Nikdo z nás jej ještě nikdy nestavěl, takže nám to trvalo trochu déle. Drobnou chybku, že máme jeden díl opačně a proto nám to nejde svázat, jsme odhalili včas, takže žádné velké drama se nekonalo. Po dostavbě tohoto veledíla jsme se pustili do navazování plachet na týpka. Již záhy jsme zjistili, že týpka prostějováků jsou o něco větší než půjčené plachty od Stani. Takže nás čekalo přestavování konstrukcí všech týpek. Touto činností jsme se bavili až do věčera. Stejně jsme jedno tee-pee vedoucích nestihli. V průběhu dne navíc trošku zabouřilo, sprchlo, ale ani to neumylo prach. Dnes už se nic dalšího nestihlo, jen nějaká ta míčová hra a večer porada vedoucích ohleně zítřejšího programu. Nakonec jsme ani neměli hlídky.

2.den - 20. 7. 2015 - pondělí
Budíček byl dle táborových zvyklostí v 7:00h. Hned byla i ranní hra, kterou měl na starosti Peťa. Hned po ní jsme pod vedením Hudyho vyběhli na rozcvičku. Ta byla složená převážně z protahovacích cviků. Na snídani byl rohlík s tvarohovou pomazánkou. Kolem deváté hodiny jsme konečně byli připraveni na první letošní táborový nástup. Vlajkovou četu tvořili Hudy, Erik, Peťa a Milan. To hlavně proto, aby dítka viděla, jak má nástup vypadat. Dopoledne se ještě dodělával tábor a uklízelo celé tábořiště. V druhé části pak dítka hrála hry a já s Hudym jsme připravovali 1.etapovku Asterixe a Obelixe. Byla to překážková dráha. Původní inspirace podle Spartan Race nebo Spartan Kids vzala za své, protože dítka by to asi nedokončila a my neměli prostředky na výrobu takových překážek. K obědu byla hrachová polévka (byla taková planá bez koření) a špagety s majdou. Po poledním klidu byla úvodní scénka k etapovce Asterix a Obelix. Pak už děti byly rozděleny do družin. Na trať vybíhaly podle abecedního pořadí jmen rádců. Úplně první však běžela družina Římanů – vedoucích. Trať vedla do prudkého kopce, pak s chůzí po laně, proběhnutí díry, chůze po kládě a kamenech prodění potokem, přelézání, podlézání apod. Výsledky etapy: 1. Družina Anety 12 minut a 55 vteřin, 2. Družina Beky 13:33min, 3. Družina Toma 14:42min, 4. Družina Valči čas ??? a 5. Družina Římanů, za kterou běžely Míša, Romča, Matěj M., Andrea, Kája s časem 18:37min. protože ale nesplnili všechny disciplíny, ani nedělali trestné angličáky, byli v podstatě diskvalifikovaní. Mimo soutěž si trať ještě zaběhli ve skupině Aneta, Beky, Filip, Tom s časem 07:43min a z vedoucích Hudy, Erik a já s časem 06:22min. Pak jsme ještě zahráli nějakou hru a Anetina družina začala dělat večeři „obložené chleby“. Moc obložené nebyly no. Po večerním nástupu byl zahajovací táborový oheň. Pak už jsme hráli na kytary a zpívali. Ve 22:00h byla večerka. Většina to zabalila a šla spát, jen pár nás ještě zůstalo u ohně.

3.den - 21. 7. 2015 - úterý
Budíček byl opět v 7:00h. Na ranní hru tentokrát všichni nedorazili a na rozcvičku jsme je museli tahat z tee-pek. Hudy nás tentokrát protáhl do kopce. Na snídani byly křupínky s mlékem. Po nástupu byl program na batikování triček. Každá družina si vybrala svoji barvu: Tomova modrou, Beky zelenou, Valč červenou a Aneta hnědou. Mokrá trička měla krásnou sytou barvu. Po uschnutí bohužel vybledla. V druhé části zaměstnání měly družiny za úkol uvařit si k obědu kotlíkový guláš. Ohniště si už předem nachystaly, takže už mohly začít vařit. Nejrychleji začali zelení. Také jsme u nich jako první koštovali. Dítka se snažila seč mohla a Hudy s Erikem je pozorovali ze stromu. Za chvíli se ozval křik, že se Valča spálila o kameny. Tak jsme ji nechali stát půl hodiny v umývárce s tekoucí vodou. Pak si ty dva prsty ještě máčela 2 hodiny v misce s vodou. U vaření s družinou ji zaskočil Erik. Nakonec nejlepší guláš měla modrá družina. Anetina družina má službu, ale v mytí nádobí a předávání je ve skluzu, takže kdo ví, jestli se vůbec s náma půjdou koupat. Nakonec to stihli. Před odchodem byla ještě druhá etapovka ve výrobě oštěpů a hodu do kýble. Tuto etapu vyhrála Modrá družina. Pak už jsme vyrazili. Za půl hodiny jsme tam byli. Našli jsme místo k uvelebení a hurá do vody. Načež krátce nato jsem začal po ostatních stříkat vodou z injekčních stříkaček. Nejdřív nevěděli, co se děje a když pochopili, tak je chtěli taky. Koupání probíhalo v pohodě a vod byla poměrně teplá. Při cestě zpět jsme potkali houkající hasiče, tak jsme si dělali srandu, že Káju pustili v táboře ke smažení palačinek. No, doufal jsem, že do tábora nejedou. Pak jsme je potkali kousek od tábora, jak tam hasí pařez a Milan jim u toho asistuje. Tak jsme udělali pár památečních fotek, jak máme u tábora hasiče. K večeři byly palačinky. Já, Hudy, Erik a Matěj jsme šli na průzkum hledat tábořiště skautů z Jedovnice, které jsme potkali na koupání. Bohužel jsme je nenašli, ale objevili jsme tábor jiných skautů. Cestou zpět jsme potkali z jejich oddílu skautky, které jim chtějí udělat přepad, tak se k nim Erik, Hudy a Matěj přidali.

4.den - 22. 7. 2015 - středa
Dnes byl budíček už v 6:00h, protože jdeme na výlet do pískového lomu u Jedovnice. Cestou z tee-pee do kuchyně mi Hudy vyprávěl, jak probíhal noční přepad olomouckých skautů. Prý to byl totální chaos. Navíc prý byla domluvená přesná doba, kdy přijdou. Holky se nechaly dobrovolně chytit a mučit, polívat vodou po nádobí, blátem apod. Po našich klucích to chtěly taky, ale ti odmítli a z úkrytu pozorovali ten prapodivný přepad. Rozcičku jsme dnes vynechali a byla hned snídaně. Po nástupu se všichni nachystali na odchod. Jen Jolanda se asi 6x vracel do tee-pee, protože něco zapomněl. Nejlepší bylo, když se jednou vrátil se zimní čepicí místo s kšiltovkou. Právě bylo jasno a ca 28°C a má být dnes až 35°C. Do Rozstání jsme dorazili kolem 8:15h. Takže jsme došli včas. Přesto nám autobus ujel. Stáli jsme totiž na opačné straně ulice. A protože to tu bylo rozkopané, nikoho nenapadlo, že by to mohlo být na druhé straně. Nakonec jsme se vydali na další zastávku pěšky, abychom nemuseli čekat zde 2 hodiny na další spoj. V Lipovci jsme si aspoň koupili nanuky. Tentokrát už nám autobus neujel. V Jedovnici jsme šli přímo do lomu. Našli jsme cestičku dolů, převlíkli se a hurá do vody. Nejdřív jsme se v tom pískovém mléku jen koupali a pak začali blbnout i s písečným bahnem. Filip s Tomem začali na protějším břehu kutat jakousi díru. Pak jsme ve vedlejším rybníčku řádili ještě s jemnějším bahýnkem, a mazali ho po sobě. Cestou z lomu jsme se ještě stavili v Rudickém propadání. Ještě před odjezdem do tábora, jsme se chtěli vykoupat v Jedovnickém rybníku. Po příchodu nás praštil do nosu smrad rybiny a voda vypadala taky celkem nevábně. Takže koupání jsme vzdali a šli si sednout na kofolu. Pak už nás autobus dovezl do Baldovce a za chvíli jsme byli v táboře. K večeři byla čočková polévka, kuřecí řízek a brambory. Pak čekalo děti ještě sprchování. To se protáhlo až do čtvrt na deset. Pak jsme udělali opožděný nástup a poslali děti spát.

5.den - 23. 7. 2015 - čtvrtek
Budíček ani nástup na rozcvičku k mým uším nedolehly. Holt k zadním týpkům tento signál tak moc nedojde. Na snídani byl chleba s paštikou. Počasí se nám poněkud zakabonilo a pak i začalo po nástupu pršet. První část dopoledního programu začala dítka trávit ve svých týpkách. Pak jsme je nahnali do jídelny, aby alespoň napsali rodičům pohled. Po svačině se počasí umoudřilo. Bylo příjemné teplo a pod mrakem bez deště. Peťa si rozmístil po lese lístečky a zahrál s dětma hru, kterou měl připravenou. Byla to v podstatě zašifrovaná zpráva a s pomocí lístečků měly družiny najít dešifrovací klíč. Pak už pomalu se blížil oběd. Dnes byla opět sáčková polévka a rizoto. V poledním klidu jsem otevřel svůj skautský obchod s drobnostmi. Ve dvě hodiny pak přijela Miky, aby prodala dítkám nějaké sladkosti, co jim zbyly z jejich tábora. Mezitím jsme s Milanem a Matějem přivezli z Baldovce vodu. Pak už byla na řadě etapovka. Družiny měly na voru převézt jednoho člena po trase a zpět. Vor byl tvořen paletou a vodu nám nahrazolvaly PETky s vodou, které se dávaly pod paletu. My vedoucí „Římani“ jsme se hned dostali do vedení. Pouze jedna družina nám byla v patách. Když pak Caesar= Hudy, chtěl projet zatáčku driftem, tak se mu to moc nepovedlo a ztratili jsme vedení. Stejně jsme nesměli vyhrát, takže jsme dojeli druzí. Zvítězili Modří, na třetím místě byli Hnědí, 4. Červení, 5. Zelení. Po svačině byla soutěž ve Skautských dovednostech jako první pomoc, uzly, rostliny, apod. Toto se nám trochu protáhlo, takže první pomoc jsem dodělával s táborníkama po večeři. Zde jsme si smlsli na párku v rohlíku. Po nástupu družiny uklízely ohniště, která tu byla ještě z pondělního vaření. Pak jsme ještě chvíli zpívali v jídelně a pak už šli spát.

6.den - 24. 7. 2015 - pátek
Dnes byla opět rozcvička pod vedením Hudyho. Vyběhnutí kolem tábora je její nezbytnou součástí, aby se dítka probudila. Pak už byl čas na úklid stanů, ranní hygienu a snídani. Po nástupu a vztyčení vlajky se hrála hra Popeláři. Na hangáru byl pověšen seznam 33 různorodých věcí, které měly dané dvojice dětí shromáždit. Byly tu nejen přírodniny, tužka, kartáček, apod., ale také použitá ponožka, mrtvé hovado, a další. Nejlepší Popeláři byla nakonec dvojice Valča – Matouš. Po svačině byl nástup na Terénní kimovku. Míša rozmístila po lese na trati věci, které nepatří do lesa. Dítka postupně vybíhala, procházela trať a po návratu napsala seznam věcí, které si zapamatovala. Mezi světluškami byla nejlepší Adéla, mezi vlčaty Kryštof, mezi skauty a skautkami Beky. Po obědě, kdy byla polévka opět ze sáčku a druhé si už nepamatuji. Pak následovala etapovka, kdy družiny měly za úkol nasbírat do krabice dřevo a s tímto množstvím vydržet co nejdéle hořet. Nejdřív si nachystali ohniště, pak nasbírali dřevo a nakonec bylo odstartováno zapalování. Jelikož my Římani jsme nesměli vyhrát, tak jsem navrhnul udělat pořádnou vatru hned na začátku, aby nám došlo rychle palivo. Nakonec jsme od toho upustili, aby naše prohra nebyla tak nápadná. Ale stejně jsme skončili předposlední, protože Modrá družina topila šiškami, které spíš žhnuly než hořely. Nakonec vyhrála Zelená a Hnědá, kterým ohně hořely i po dvou hodinách, takže jsme etapu ukončili. Pak už nás čekala večeře. Večer byl čuďák se zpěvem a kytarou. Protože Valča, Beky a Aneta se pořád bavily o přepadu, tak akorát nám vyděsily světlušky, které se pak bály hlídat. Přepad nakonec opravdu byl. Přestože je hlídka zaregistrovala, „Poplááááááách!!!“ prý neřvala. Mě tedy nic nevzbudilo. Dvě světlušky, se kterými hlídal Bill, si prý málem cvrnknuly do gatí, když na ně jeden vyběhl s hrncem na hlavě z kuchyně. Druhý den jsme zjistili, že to byli Flipr, Mravenec a Michal.

7.den - 25. 7. 2015 - sobota
Budíček byl jako obvykle, rozcvička, snídaně, nástup, atd. Pak už byl nástup na odhady. Bylo několik stanovišť, kde se měla určit délka klacku, váha kamene, věk vedoucích, délka auta i s vozíkem a plno dalších. Mezi skauty a skautkami vyhrála Valča, mezi světluškami Aňa a mezi vlčaty Kryštof. Po svačině jsme hráli oblíbenou hru Otisky. Po lese bylo rozvěšených 9 čistých papírů A4. Každá družina dostala tyč z tee-pee s houbičkou na špici. Celá družina se musela držet tyče, namočit houbičku do barvy a pak běhat po lese a razítkovat papíry. Celou dobu se museli držet tyče. Nakonec jsme vyhráli samozřejmě my vedoucí ve složení: Erik, Kartágo, Matěj, Peťa a Tim. Z družin byla nejlepší Zelená. Na oběd jsme měli těstovinový salát s tuňákem. Po poledním klidu byla další část etapovky. Tentokrát měly družiny za úkol ochutnávat různé pochutiny. Nejdřív jsme rozmístili lístečky s pochutinami. Tyto členové družiny nosili do jídelny, kde byly pochutiny připraveny i s ochutnávači. Ti měli zavázané oči a někdo z vedoucích je krmil. Mohli ochutnat mletou papriku, sůl, cukr, marmeládu, nuttelu, strouhanku, kávu, med a plno dalších. Nejvíc chutí poznala Hnědá družina. Poslední skončili Římané. Ochutnávač Milan si to užíval, a když měl ochutnat strouhanku, tak si do ní foukal, že byla všude. Pak jsme ještě chystali táborový oheň. Po nástupu začalo pršet, takže jsme oheň zakryli plachtou a večerní program byl v jídelně.

8.den - 26. 7. 2015 - neděle
Dnes byl budíček o hodinu později. Když je ta neděle, dali jsme dětem volnější režim. Nebyla ranní hra ani rozcvička. Po snídani byl nástup. Po něm jsme nahnali děti do jídelny a šli provést hloubkovou kontrolu tee-pee. Binec měl pouze Kryštof v jedné kabeli a Štěpa měl ještě svačinu z výpravy. Tito dostali prasátko. S lilií to bylo horší, adeptů bylo více. Nakonec ji dostalo celé teep-pee kluků: Tom, Filip, Matouš a Jolanda. Po svačině jsme zahráli ještě hru a pak už bylo volno. Na oběd byl smažený sýr. Od 14h jsme očekávali rodiče. Ti už však netrpělivě postávali před táborem mnohem dřív. Někteří dovezli i buchty nebo ovoce. Hlavně meruněk bylo dost a 8 melounů. Ty budeme jíst ještě týden. V 18hodin nám rodiče vrátili svá dítka. Pouze Natálka se sekla a chtěla jet domů. Rodiče byli měccí a bohužel nám ji odvezli. Tudíž Hnědá družina přišla o člena a musí soutěžit ve čtyřech. Po nástupu byl zapálen konečně včerejší táborák. Dítka však byla z návštěv rodičů tak unavená, že po deváté začala odpadat. Večerku jsme proto zazpívali o něco dříve.

9.den - 27. 7. 2015 - pondělí
Budíček byl opět v 7 hodin. Po snídani jsem musel odjet, proto jsem s vedením nástupu pověřil Hudyho. Po mém příjezdu vlajka vlála správně, tak snad vše dobře dopadlo v pohodě. Dopoledne pak děti s Hudym a Kájou trénovali uzlování a pak hráli Městečko Palermo. Na oběd jsme měli květákové placičky s bramborama. Pak bylo opět volno. Protože se s etapovkou čekalo na Táňu, která odjela vyříznout bradavici. Takže jsme zatím hráli různé hry. Pak už jsme se konečně mohli vrhnout na 6. Etapovku. Hudy s Matějem nachystali v lese takový pavučinový tunel. Tím museli soutěžící projít. Aby to nebylo tak jednoduché, zboku stáli bestie Milan s Matějem a ti je chytali. Nejlépe trať proběhla hned první družina Červených. Byla nejrychlejší a měla i nejméně chycených. Po večeři začalo zase mírně pršet, takže jsme táborák opět zrušili. Tak jsme aspoň v hangáru udělali posezení se sladkostmi, brambůrky, kofolou, meruňkami, buchtami, apod. Chvíli jsme hráli, zpívali, ale protože po deváté už nám děti opět odpadaly, zazpívali jsme o půl desáté večerku a poslali děti spát.

10.den - 28. 7. 2015 - úterý
Budíček byl opět v 7:00h. Po ranní hře jsem měl místo Hudyho rozcvičku na starosti já, protože Hudy má ze včerejška natažená záda. Po snídani a nástupu byl dopolední program Hry s Hudym. Někteří hráli deskovky, jiní na hřišti Softball. Po svačině byl na řadě azimuťák, který připravil Milan. Pro skauty a skautky byla vytyčená trasa s azimuty po které měli jít. Navíc na každém azimutu bylo jedno slovo a dohromady dávaly tajný úkol. Ten zněl, že mají po návratu dát mě nebo Míše pusu na čelo. Nakonec jsem je dostal na tvář. Valča a Filip ani všechny stanoviště nenašly, tak se vrátili z poloviny trasy do tábora. Vlčata a světlušky to měly jednodušší. Z jednoho místa v táboře zaměřovali 8 azimutů. Mezi skauty a skautkami byla nejrychlejší Aneta. Na oběd byla čočka na husto, tak snad nám v noci neuletí stany. Po poledním klidu byla etapovka na téma Byrokracie. Družiny měly získat propustku A38. Aby ji získali, museli navštívit několik přepážek a informací, kde je pořád posílali tam a zpět. Nejrychleji ji nakonec sehnali červení, pak Zelení, Hnědí, Modří a Římané. Po svačině jsme hráli bojovou hru Na pustém ostrově. Byly dva týmy Červení s Modrými a Zelení s Hnědými. Hráči museli nosit dřevo, vodu, maso a kuřata, aby přežily na pustém ostrově. Mezitím také nosily poklady z vraku, za které byly body. Mezitím se občas přihnala bouře, oběd, spánek, apod. Při běhání se občas někdo natáhnul. Třeba Matouš předvedl skoro regulérní salto. Po hodině hry jsme sečetli body. Vyhrála Červená s Modrou 99 bodů, Zelená s Hnědou měly 64 bodů. Hned poté vlítnula služba dělat večeři. Čekaly nás langoše, takže mají co dělat. Nakonec jich udělali až moc, ale pochutnali jsme si. Po nástupu jsme ještě chvíli hráli na hřišti přehazovanou. Valča nezklamala a zranila si prst i na druhé ruce. Na pravé má dva prsty spálené od kamení a teď si na levé vykloubila a naštípnula prsteníček. Tak jsem ji hned poslal, aby to chladila. Po večerce šly děti spát a my vedoucí se chystali na přepadení našeho tábora Erikem, Domčou, Sašou a Ráďou. Od Erika je to dost podlé, protože místo aby svůj tábor hlídl, tak ho přepadává. Tajné instrukce nám předal Hudy, který nás měl původně přepadnout taky, ale kvůli indispozici se zády se přidal na naši stranu. Čekali jsme na ně skoro do jedné hodiny, ale pak jsme to vzdali a šli spát. Nakonec přišli kolem půl třetí, kdy hlídala Aneta, Beky a Valča. Naštěstí slyšely, jak Domča se Sašou po cestě a nahlas si povídají a ještě svítí baterkami. Tak nás rychle vzbudily a Matěj s Hudym je zneškodnily. Domča prý nešetřila peprnými výrazy. Poté ještě za pomoci holek zahnali Erika a Ráďu.

11.den - 29. 7. 2015 - středa
Ráno byl budíček v 7:00h. od Míši jsem dostal rozkaz Domču, Sašu a Ráďu s pomocí dětí hlučně vzbudit a okamžitě poslat domů, protože přepad nebyl hlášený a navíc večer v táboře nahlas mluvily, takže rušily ve spaní Romču i Míšu a Matěj kvůli nim spal jen hodinu. Jak se dalo předpokládat, nesly toto nelibě, ale sbalily se a odešly. Valče přes noc prsteníček zmodral, takže jsem ji sbalil do auta a odvezl do Prostějova do nemocnice. Tam jsme po rentgenu zjistili, že ho má naštípnutý. Do tábora se Valča vrátila se sádrou na ruce. Dopoledne nás navštívil opět lesák. Dověděli jsme se, že celá louka je rozdělena na půl a Prostějovští skauti mají koupenou pouze spodní polovinu. Horní polovina, kde stojí tábor, patří pánovi s mercedesem. A tomu se nelíbí, že se zde táboří. Tak prý je možné, že tábor se bude muset přesunout. Nás už se to prý asi netýká, ale po nás je tu oddíl z Čech pod Kosířem a Plumlova a ti už by mohli mít problém. To už ale musí vyřešit Prostějováci. Pak jsme zahájili soutěž ve střeleckém sedmiboji: střelba z luku, vzduchovky, flusbroku, hod šipkou, střílení z flusačky, hod na cíl granátem a šiškami. Pak nás přerušil oběd. Měli jsme pórkovou polévku a čínu s rýží. Po poledním klidu byla 8. Etapovka. Úkolem družin bylo dojít na zříceninu Holštejn. Mezitím, co všichni byli pryč, já psal zápisy do kroniky, dodělával resty a trénoval střelbu z luku. Kolem šesté dorazili jako předvoj Milan s Erikem. Ostatní se prý stavili v kempu na kofolu a nanuka. Před příchodem ostatních jsme zatopili v kamnech, protože k večeři má být krupice. Pak už přišli i ostatní. Uvařit mléko dalo nakonec službě zabrat, protože jsme večeřeli až v osm večer. Ale krupice se povedla. Pak už jsme stihli jen nástup a sejmutí vlajky. Kdo chtěl, šel spát hned po nástupu, ostatní je následovali o chvíli později. Já, Erik a Hudy jsme chtěli jít na přepad k Olomoučákům a Jedovničákům, ale protože během první hlídky začal pršet, tak jsme od toho upustili.

12.den - 30. 7. 2015 - čtvrtek
Budíček mě jako posledních pár dní nevzbudil. K zadním tee-pee, kde spíme, ten signál prostě nedolehne. Aspoň jsem se prospal o 20 minut déle. Po snídani byl nástup s vyvěšením české státní vlajky. Při vztyčování jsme zpívali českou státní hymnu a táborový den zahájil Erik. Po nástupu byla už devátá etapovka. Úkolem družin bylo přejít po neviditelném laně. Naštěstí to bylo celkem jednoduché. Vyhrála Hnědá družina, my Římané jsme byli druzí. Před obědem jsme ještě dokončovali střelecký sedmiboj. Na oběd byla opět sáčková polévka, ale tentokrát i s přidaným vejcem. Druhé bylo rajská omáčka, knedle a párek. Po druhé hodině jsme vyrazili hrát Boj o vlajku. Hráli jsme spolu s nedaleko tábořícím oddílem z Jedovnice. Dítka jsme promíchali, protože my jsme měli samá prťata. Nakonec vlajku žádná strana neukořistila, takže hra skončila nerozhodně. Pak jsme ještě posvačili chleba s marmeládou, který Jedovničáci měli s sebou. Po návratu do tábora jsme měli na večeři chleba s pomazánkou. Po pomazánce (rybí a česnekové) se jen zaprášilo. Hlavně v útrobách nás vedoucích. Pak jsme se stihli ještě osprchovat, udělat nástup a po něm jsme ještě chvíli zpívali u ohně. Poslední písní byla večerka.

13.den - 31. 7. 2015 - pátek
Dnešní den už bohužel nebyl zaznamenán. Vzpomínky zůstaly pouze u toho, že večer proběhnul závěrečný táborák, kdy se děti a družiny dozvěděly výsledky všech soutěží a závodů. Dále pak ještě proběhl noční přepad, na který si vzpomínám takto: Erik, Hudy a já jsme se ještě připravovali na přepad tábora Jedovnic. Před půlnocí jsme plni elánu vyrazili. Prošli jsme kempem a šli dál. Když už jsme se blížili k předpokládanému místu tábora, snažili jsme se jít tiše a opatrně našlapovat. Protože Erik a Hudy přesně nevěděli, kde tábor přesně je, šli jsme takto asi ještě dva kilometry, něž jsme jej objevili. Další půl hodiny jsme trávili pozorováním, načež jsme zjistili, že hlídka se fláká u ohně. Tak jsme začali přemisťovat nářadí, opáskovali červenobílou páskou latriny a auto, přemístili hrnce a podobné srandy. Když už hlídce začalo být konečně nápadné, že se něco děje, stáhnuli jsme se do lesa. Tam jsme už byli ale objeveni. Nikolo však hlídkou, ale dalším přepadem. Zjistili jsme, že to jsou roveři z Jedovnic. Tak jsme chvíli pokecali, a pak se šli ukázat do tábora. Roveři prý udělají ještě jeden přepad až odejdeme. V táboře jsme se dověděli, že právě probíhá i přepad na náš tábor. Takže jsme se pěkně minuli. Po návratu do našeho tábora nás Matěj seznámil se situací, že přepad proběhnul formou petard. Romana prý to psichycky neunesla, vyběhla z týpka a začala řvát zde nepublikovatelné věty. No uvidíme, jak se ráno bude tvářit.

14.den – 1.8. 2015 - sobota
Už od rána je Romana nevrlá víc než obvykle. Ostatní vedoucí z Kostelce na Hané taky. Nějak jim asi ty noční přepady na naše tábory nesvědčí. Každopádně je už poslední táborový den, tak to s něma nějak přežijeme. Všichni se balí a někteří se i těší domů. Probíhá poslední ranní nástup a před polednem i poslední sundávání vlajky. Pak už přijíždí rodiče a postupně odváží svoje táborníky. Tímto pro ně tábor končí.
Postupně ale přijíždí Prostějováci, aby přestěhovali tábor na jejich vedlejší louku, kvůli pánovi s mercedesem. Pak začínají přijíždět naši roveři, abychom si tu společně užili poslední táborovou noc a druhý den předali tábořiště oddílu z Čech pod Kosířem a Plumlova.

Účastníci tábora:

Hnědá družina
Rádce: Aneta Gottwaldová (Konice)
Podrádce: Štěpán Bednář (Konice)
Členové: Natálie …………… (Kostelec na Hané)
Josef Crhonek
Táňa Vrtková

Zelená družina
Rádce: Rebeka Elizabeth Leckie – Beky (Konice)
Podrádce: Amálka Mlynárová (Konice)
Členové: Zuzka Hercíková (Kostelec na Hané)
Dominik Pešák (Kostelec na Hané)
Adam Matůš – Jolanda (Konice)

Červená družina:
Rádce: Valča Pírková (Konice)
Podrádce: Vítek Lipenský (Konice)
Členové: Adéla Trnkalová (Kostelec na Hané)
Nela Šikulová (neskautka)
Kryštof Trojan (Kostelec na Hané)

Modrá družina:
Rádce: Tom Šilhan (Konice)
Podrádce: Filip Matůš (Konice)
Členové: Anička Přecechtělová (Konice)
Matouš Lipenský (Konice)
Andrea Trnkalová (Kostelec na Hané)

Vedoucí:
Vedoucí tábora, zdravotník: Ing. Vladimír Hirt – Kartágo (Konice)
Zástupce vedoucího tábora: Michaela Hynková (Kostelec na Hané)
Vedoucí kuchyně: Andrea Trnkalová (neskautka)
Ostatní vedoucí: Erik Leckie (Konice)
Matěj Hudák – Hudy (Konice)
Matěj Mlynár (Konice)
Milan Trnkal (Kostelec na Hané)
Romana Obrová (Kostelec na Hané)
Peťa Čechák (Kostelec na Hané)
Kája Hynková (Kostelec na Hané)

Vlaďa Hirt - Kartágo


Krátká verze

Created by 'luke' 2007