Roverská výprava na Bohuslavické metro 22.2.2015 - dlouhá verze




Po delší době se konala opět roverská výprava. Tentokrát se organizace chopil Zbyňa a vyrazili jsme prozkoumat tajemné Bohuslavické metro. Vyrazili jsme přes Kyselku v 10h z kruhového objezdu v Konici. Chtěli jsme vyrazit již v 9:45h, ale brzda Dan nás zdržel. Složení borců bylo následující: Zbyňa Švec, Dan Švec, Lukáš Hejda – Shrek, Jarda Procházka – Mravenec, Jarek Nedbal – Jogin, David Hirt – Svišť, Vlaďa Hirt – Kartágo, Míša Hynková a Danova Lucka Jedličková se k nám připojila v Bohuslavicích. Po žluté značce jsme známou cestou vyrazili na Kyselku. Protože to tu už známe, dali jsme si krátkou pauzu kousek vedle u rybníčku. Bylo to dobře, protože pak nás Zbyňa hnal do prudkého zalesněného kopce přímo vzhůru. Aby toho nebylo málo, tak hned nahoře to vzal buď přímo přes pole nebo přes rozblácenou cestu. Nakonec, ono taky moc jiných možností nebylo. Nabrali jsme si tedy bahnitou zátěž na boty a vyrazili. Za neustálého povídání cesta ubíhala a za chvíli jsme byli v Bohuslavicích. Na zastávce nás měla čekat Lucka, ale dlouho nikdo nešel. Nakonec jsme se dočkali. Když jsme ji uviděli zblízka, začali jsme se všichni smát. Na nohách měla nové botasky, dobrá tak maximálně do města. To bahno by jim asi moc neprospělo. Nešťastnej Dan se s ní vrátil domů pro lepší obuv a my jsme vyrazili k našemu cíli „metru“. Nakonec jsme zjistili, že tam žádné zbytky původního tunelu nejsou, ale že je to jen asi nějakej odvodňovací kanál. Byli tu i dva vozíky, na kterých se trasa dala projet. Ale protože se nás do podzemí vydalo 4, tak jsme je tam nechali. Bohužel. Zbyňa s Mravencem totiž po prvních několika metrech chůze v nízké rouře odpadli. Takže já s Danem jsme šli dál pro kešku sami. Pro vozíky se nám už vracet nechtělo, ale to byla chyba. Chůze stylem kačáky byla pro naše stehna více než namáhavá a ta nás bolela ještě několik dní. Zbyňa, Svišť a Mravenec nás doprovázeli aspoň po povrchu. S Danem jsme museli dělat přestávky, jinak se to projít moc nedal. Odhaduju, že jsme takto ušli cca 300m. A kešku jsme nenašli, protože asi někdo přemístil poslední informace v tunelu. Ale byli jsme hrdi, že jsme trasu prošli. Po krátké pauze jsme pokračovali v pochodu směrem k Hačkám. Za hačkami v lese jsme zakempili a udělali oheň. Zbyňa hned začal dělat guláš, na který se tolik těšil. Ostatní se chopili taky práce, tak nám to hezky ubíhalo. Za chvíli to už kolem vonělo. Pochutnali jsme si všichni. Po vydatném jídle a odpočinku jsme se už vydali směrem k domovu přes Klužínek a Březsko. Uvidíme, kam nás zavede další výprava.

Vlaďa Hirt - Kartágo


Krátká verze

Created by 'luke' 2007