Plavání v aquaparku v Olomouci 23.3.2013 - dlouhá verze




Po roce jsme se opět vydali do aquaparku v Olomouci. Přestože se hlásilo celkem dost dětí, jelo nás nakonec celkem jen 7: Zelená šestka – Michal Krejčí, Tomáš Šilhan, Sokoli – Beky Leckie, Aneta Gottwaldová, Erik Leckie, Ráďa Švec, vedoucí – Vlaďa Hirt – Kartágo. Vlakem jsme dorazili do Prostějova, kde jsme za chvilku nasedli na další vlak. Jeli jsme fungl novou soupravou a všichni jsme si to užívali. Holt České dráhy mají konkurenci, tak obnovují vozový park. Vystoupili jsme na zastávce Nové Sady a jako každý rok jsme si udělali zdravotní vycházku směrem k aquaparku. Přece si nebudeme pořád vozit zadky, když jsme skauti, že. Před aquaparkem jsme si dělali z Michala srandu, že do aquaparku nejdeme, ale že nás čeká túra Olomoucí a pak hned domů. Chvílemi vypadal, že tomu i věří. Schválně jsme došli před aquapark, tam pojedli a pak pokračovali pryč. Po pár metrech jsme se mu přiznali, že to byla sranda a pak už hurá všichni dovnitř. Po převlečení a osprchování jsme vlítnuli do vody. Ráďa, Erik a Kartágo pak posbírali gumové kruhy a hurá na tobogán. Klasicky je to jedna z nejoblíbenějších atrakcí. Ale velká sranda bývá taky ve vodním proudu. Když jej po čase vypnuli, začali jsme chodit proti proudu a udělali vlastní. Když někdo přišel, tak si myslel, že je to zapnutý a chtěl se nechat unášet. Po chvíli ale zjistili, že je asi něco špatně. V mezičase jsme udělali ještě nějaké vodní soutěže. Tom měl s sebou puky, jeho tatínek nám dal nějaké sladkosti na odměny, takže se mohlo vesele soutěžit. Nejdříve lovení puku z vody vyhrál Erik, 2. Beky, 3. Aneta, 4. Tom, 5. Ráďa, 6. Michal. V plavání pod vodou vyhrál Erik, 2. Ráďa, 3. Aneta, 4. Beky, 5. Tom, 6. Michal. Protože je Michal ještě malej a pořád chtěl jít na tobogan, kde se může až od deseti let, nebylo mu to dovoleno. Nakonec jsme se nechali obměkčit a Kartágo s Erikem jej tam párkrát vzali. Aspoň že byl spokojenej. Měli jsme tu čas 3 hodiny, tak jsme vyzkoušeli i horkou páru. Všichni jsme to zvládali v pohodě, jen Ráďa sotva vlezl dovnitř, tak hned zase vylítnul ven. Že mu to tam nějak nedělá dobře. Tak jsme se mu zasmáli a pokračovali v nahřívání se. Čas ubíhal a my nakonec museli ven. V hale jsme si rozdali odměny za soutěže a chvilku ještě usychali. Pak už jsme vyrazili směrem do KFC, abychom se nadlábli kuřecími dobrotami. Každý měl i nekonečný kelímek s pitím, takže si chodili pravidelně dopouštět, až už byli z toho všichni přepití. Pak už jsme museli pomalu na vlak. Cestou jsme si udělali malou zacházku, protože chtěl Erik najít kešku. Bohužel byla asi dobře schovaná, takže jsme ji hned nenašli. A na delší hledání jsme neměli čas. Vlak by na nás určitě nepočkal.

Vlaďa Hirt - Kartágo


Krátká verze

Created by 'luke' 2007