Tábor u Rýmařova 4.-18.8.2012 - dlouhá verze


Chystání tábora 28.7. sobota a 3.8. pátek

Letošnímu táboru předcházela krom nejrůznějších vyřizování, povolení a zařizování a chystání také výroba dvou nových podsad, chystání různých věcí a umývání táborového nádobí. Sešli jsme se proto v sobotu u klubovny. K velké nelibosti Kartága chybělo celkem dost dětí, které tu měly být. Některé se sice omluvily, že nemohou, ale přesto… Naštěstí tu byli i někteří rodiče, takže práce šla od ruky a 2 podsady byly za odpoledne hotové, nádobí umyto a ostatní věci převezeny ze skladu do klubovny.
V pátek jsme už jen vynosili podsady před sklad a vyměnili některá očka na podsadách.

1.den – sobota – 4.8.2012 Konečně je to tu! Den D nastal a my vyrážíme na dlouho očekávaný tábor do Rýmařova. Pryč od rodičů, civilizace, moderní techniky, domácích povinností, atd. Jogin s dětmi měl sraz v 06:25h ráno na vlakovém nádraží v Konici. Po rozloučení dětí s rodiči odjeli vlakem na Prostějov a Olomouc a odtud autobusem do Rýmařova. Skupina pracovníků na výstavbu tábora měla sraz již v 06:00h u klubovny. Na tuto hodinu byla objednána i nákladní auta. Dostavila se tato táborostavěcí četa z Konice a Kostelce na Hané: Kartágo, Jogin, Flipr, Mravenec, Hrom, Blesk, Had, Drahoš, Peťa, Malej Bobr, Honza. Dále nám pomáhalo s nakládáním několik rodičů. Nakládání probíhalo poměrně rychle, pouze několik drobností jsme museli nechat v Konici, protože se už nevešly na auta. Po sedmé hodině jsme měli již naloženo a mohli jsme vyrazit směrem k táboru. O půl deváté jsme byli na místě a pracně naložené věci jsme museli zase sdělat na louku. Nebylo tu nic. Pouze prázdná louka. Jen na okraji lesa se krčila hromada kamení na kamna, kterou jsme tu měli z minulého tábora. Stany byly vytýčeny za chvíli a mohlo se začít s roznášením podsad. Mezitím dorazily i děti s ostatními vedoucími. Po krátkém odpočinku byly rozděleny do skupinek pod vedením jednoho vedoucího a úkolem každé skupinky bylo postavit 3 stany. Ostatní se zabývali kopáním latrín a stavbou kuchyně. Šlo nám to poměrně rychle, takže kolem 15hodiny začalo tolik očekávané rozdělování stanů. Nejprve si vybrali Erik, Beky, Anetka, Domča a Eva, kteří pomáhali s přípravou před táborem. A pak už dle velikosti. Začalo velké stěhování. V podvečer byly děti ještě zaúkolovány dalšími stavbami tábora. K večeři připravily Nikča s Markétou chleba se sardinkami. Večer už vplynul do volné zábavy. Někteří vedoucí strávili pak zbytek času u ohně s kytarami. Dnes měl také ještě dorazit Mirek z Kostelce. Několikrát volal z budky, ale většinou měl Honza mobil někde jinde. Kartágo s ním jel 2x do Rýmařova jej hledat, ale marně. Snad se zítra nějak spojíme.

2.den – neděle – 5.8.2012 Budíček v 06:50h provedl Blesk s dalšími rovery hlomozným rámusem. Poté převzal iniciativu Had a zavelel nástup na rozcvičku. Vyběhli jsme na louku a při cvičení jsme viděli přijíždět Matěje Mlynára, který se tak k nám rovnou přidal. Při snídani se konečně Mirek spojil s Honzou, takže mu byla popsána cesta, aby už trefil. Objevil se v táboře při nástupu na rozdělování prací. Přivítání bylo bouřlivé i s ovacemi. Pak se pokračovalo v práci. Roveři pokračovali na latrínách, skauti kopali odpadovku, vsakovačku a sklípek, Drahoš s několika pomocníky začali stavět kamna. Dodělávala se umývárka, lavičky k táborovému ohni a také stoly a lavice do jídelny, ať nesedíme na zemi. Nejvíc keců měl asi Erik s kopáním odpadovky. Bylo to trochu zklamání, protože od něj to Kartágo nečekal. Protože Drahoš měl opět velkou spotřebu kamení na kamna, muselo se jít několikrát těžit kámen. O naleziště je v blízkém okolí nouze, tak nezbývalo než s dvoukolákem jet kousek dál. Tábor nám rostl před očima a když dojel Martin, tak se divil, kolik se toho stihlo postavit. Jak se blížil večer, tak spousta pracovníků bohužel musela domů. Drahoš nám ještě sestavil polní sprchu a pak s Peťou odjel. Z pomocníků na výstavbu zůstali jen Martin a Hrom. Po obědě proběhlo rozdělení do družin, které měly barvy: zelenou, oranžovou, modrou a béžovou. K tomu si družiny vymyslely ještě i jména. Večer už proběhla první etapovka. Po úvodním projevu průvodců Míši a Malého Bobra měly družiny za úkol hledat po táboře lístečky s kousky mapy. Celkem měla každá družina 38 kousků a z toho měli složit mapu. Trvalo jim to poměrně déle, než se předpokládalo. Skončili až za tmy. Poté už měli všichni volno a mohli jít spát nebo si povídat, případně zpívat u ohně. Hlídky měli ještě vedoucí, kteří zlehýnka topili v kamnech, aby se vysušily.

3.den – pondělí – 6.8.2012 Budíček je v 07:00h jako obvykle. Dítka si na buzení vzala na pomoc ešus a lžičky. Nika měla připravenou rozcvičku na louce. Po snídani nás čekala dopoledne ještě výstavba tábora. Než se Kartágo a Marek vrátili z nákupu, bylo už postavené tee-pee, sušák na prádlo a brána se už začala taky rýsovat. Stavěli ji Flipr, Martin a pomáhali jim skauti z Konice. No … Ráďa spíš jen přihlížel … Hrom ještě u umývárky dovykopal vsakovačku. Latríny už jsou hotové z neděle a pokřtěné taktéž. Na obědě jsme si pochutnali na gulášové polévce (i když jen ze sáčku) a krupici. Po obědě už následovala 2. Etapovka. Úkolem družin bylo postavit obětiny bohům. Zadání bylo 1x1x1m a téma Africká chatrč a úroda a nesměla obsahovat žádný kov. Součástí zadání byla také stručná charakteristika obětiny. Tuto etapu nakonec vyhrála družina Kivazumaer, 2. Šmoulové, 3. Doanevel, 4. Problémy. Pak bylo konečně na pořadu dne koupání v Rýmařově. Oblékli jsme se do plavek, vzali ručníky, peníze a vyrazili. Na místě jsme smutně zjistili, že tu žádný bufet není a peníze jsme brali zbytečně. Tak jsme se aspoň pořádně vyráchali ve vodě a pak si prošli místní nově postavený park s kondičními přístroji. Na těch dítka strávila také spoustu času. Pak jsme se ještě na chvíli vrátili k vodě, vyřádili se na skluzavkách a vydali se na zpáteční cestu. Kluci chtěli jít ještě do nějaké večerky. Jenže už bylo pozdě a Kartágo to nedovolil, takže byli na něj celou cestu uražení. Po návratu družina Šmoulů nachystala jednoduchou svačinu. Rovnou pak za chvíli začali topit, aby k večeři stihli udělat topinky. Že budou k večeři, mělo celkem pozitivní ohlas. Vedoucí odpoledne nachystali základ zahajovací vatry a dítka pak už jen plnila vnitřek chrastím. Večer pak začalo pokrápět. Oheň jsme pak zakryli igelitem a doufali, že ty kapky z nebe přestanou padat. Nepřestaly. Místo toho ještě přidaly na intenzitě. Měli jsme proto náhradní program v jídelně. Družiny dostaly za úkol začít psát kroniku. Tyto kroniky jednotlivých družin pak budou svázány do jedné táborové kroniky. V závěru jsme dopěli ještě večerku a rozešli se do stanů.

4.den – úterý – 7.8.2012 Ráno už nepršelo, takže Nikča zahájila den opět rozcvičkou. Po snídani byl už konečně oficiální ranní nástup i se vztyčováním vlajky u stožáru. Po zahájení byl na řadě Skautský desetiboj. Vedoucí byli s různými úkoly rozmístěni po táboře a dítka k nim sama chodila. Plnila následující úkoly: rostliny, zvířata, uzly, zdravověda, šifry, odhady, fyzická zdatnost, skautská historie, orientace mapy, metodika. Táborníci měli vše obejité během dopoledne, pouze služba si dodělávala některé disciplíny k večeru. Musela totiž vařit k obědu fazolovou polévku a vepřový guláš. Nevím, čím to je, ale u oběda polovina dětí, tedy spíš holek, ohrnovala nos nad masem. Přičemž na minulých táborech si stěžovaly, že je masa málo. Po obědě a poledním klidu byl nástup na 3.etapovku. Úkolem družin bylo na Madagaskaru (v lese) lovit zvířata (papírky). Aby to nebylo tak jednoduché, tyto lovce lovila zvířata Madagaskaru – Hrom a Kartágo. Po svačině následovala hra Hádej kdo jsem. Děti běhaly po lese a ptaly se vedoucích kdo jsou. Ti jim odpovídali ANO nebo NE a dítka měla uhádnout, jaké jsou ovoce či zelenina. Vyhrála Elenka, 2. Valča, 3. Domča. Večer jsme konečně zapálili zahajovací táborový oheň, od kterého nás včera vyhnal déšť. Zahájili jsme jej jako vždy písní Červená se line záře. Další výběr popěvků byl už na kytaristech nebo přáních dětí. Asi po půl hodině dostala slovo Kája. S Domčou nám předvedly divadelní představení na téma Improvizace. Napsali jsme jim na lístky nějaké téma, ony si poté 1 vylosovaly, 3 minuty se připravovaly a poté vběhly na scénu. Byly to vše komedie, tak jsme se aspoň nenudili. Scénky jsme střídali písničkami, atmosféra byla krásná. Po večerce tu ještě chvíli vedoucí zůstali a hráli, ale i na ně později dolehla únava.

5.den – středa – 8.8.2012 Budíček je opět v 7 hodin, ale program na dnešek je velmi jednoduchý. Výprava na Rešovské vodopády. K snídani jsou již tradičně vločky s medem, rozinkami, kakaem, kokosem, mlékem, které by měly sloužit jako vydatné jídlo na cestu. Stihli jsme ještě nástup se vztyčením vlajky a pak už se vyrazilo na cestu. Kartágo výletníky zavedl na první rozcestník u Hornoměstské zatáčky. Cestou stihl ukázat ostatním místo, kde stával dříve tábor. Zavzpomínal také na některé zážitky z těchto táborů. Například jak byl vyklopen kamarádem z dvoukoláku při jízdě z kopce. Ostatně tento vozík s námi jezdí na tábory dodnes. A kdyby mohl vyprávět, co s námi zažil, bylo by to na celou knihu. A kdyby měl ruce, tak by nás za to asi umlátil nějakým klackem. Když se Kartágo vrátil do tábora, čekala jej s Fliprem a Nikčou funkce služby: nakoupit, dovézt dřevo, vodu, uvařit oběd pro výletníky a udělat ještě další práci. Po návratu s vodou Nikča nejdřív myslela, že se vodou i opláchli. Když jí bylo odpovězeno, že to z nich kape pot, lehce se zděsila. Cestou do obchodu vzali Flipr s Kartágem s sebou Hanku, která musela na pár dní domů. Než se vrátili, nadělali dřevo, dovezli další vodu, výletníci se už vraceli. Oběd byl pro ně skoro hotov. I tak ale museli chvíli na jídlo čekat. Dítka plná únavy a různých zážitků posedala kde se dalo a odpočívala. Po jídle ale opět vypadala velmi čile. Přesto jsme jim nechali již volno. Večer byl ještě táborák. Hrálo se a zpívalo dlouho do večera. Poté jsme zapěli večerku a zahnali dítka spát.

6.den – čtvrtek – 9.8.2012 Dnešní budíček prováděla družina Problémy opět oblíbeným způsobem mlácením lžiček do ešusů. Nika už byla připravená a mohla začít za chvíli i rozcvička. Vyběhli jsme jen kousíček za tábor, protože je prý mokro. Ale nebylo to tak strašné. Pak už se všichni mohli chystat na nástup a prohlídku stanů. Ještě předtím však byla snídaně, chléb s plátkovým sýrem. Na dopolední program je dnes v plánu Táborová sportovní olympiáda. Disciplíny jsou následující: Skautský krok, běh na 60m, hod granátem do dálky, hod granátem na cíl, střelba ze vzduchovky, držení kolíčku. Všichni kromě služby se stihli vystřídat během 1.části dopoledního programu. Na svačinu se akorát vrátil Kartágo s Robikem z nákupu. Bohužel Kája svačinu nenachystala, tak její služba začínala nabírat zpoždění. Musely se rychle namazat chleby a přitom už i škrabat brambory k obědu. To Kartágo s Honzou zvládli celkem rychle. K tomu mělo být sójové maso. Mnozí nad tím hned ohrnovali nos, že to jíst nebudou. V průběhu vaření začínali měnit někteří názor, že to voní celkem dobře. Avšak tvrzení, že by místo sóji tam mohlo být maso, nezměnili. Po obědě byli na řadě Gombíci: sebeobrana s Fliprem, odborka Táborník s Romčou a deskové hry s Míšou. Největší zájem byl o sebeobranu. Některé pokusy dětí o údery byly celkem srandovní. Pak už byla na řadě etapovka s názvem: Ulov si svého vedoucího. Děti při ní lovily spíše pomůcky, pro další etapu. Malý Bobr ji lehce protáhl, čímž narušil průběh dalšího programu, který se musel celý přeorganizovat. Plánované sprchování se muselo odložit na zítra, místo toho se hrála jen hra. Služba v kuchyni musela nejprve uklidit jídelnu, protože ji převzala s rozsypanýma brambůrkama po zemi. Pak už mohli začít dělat palačinky. Bude to „běh“ na dlouhý čas, ale snad to zvládnou. Jedna pánvička je na to nepoužitelná, takže jim zbyly jen 3. Poslední palačinku dodělali někdy o půl deváté, ale to nic nemění na tom, že jsme si na nich pochutnali. V plánu byla dnes ještě bojová hra Miny, ale pro velkou únavu dětí byla odložena na druhý den. Kolem stožáru jsme tedy utvořili kruh, zazpívali večerku a šli spát.

7.den – pátek – 10.8.2012 Budíček byl jako vždy v 7:00h. Nikča se zase ujala rozcvičky, abychom protáhli svoje těla. Po nástupu se Kartágo se služnou – Ráďou vydali do obchodu na nákup. Ostatní pak měli v plánu další část etapové hry. Družiny měly za úkol udělat oheň a přenést jej do svých přístřešků a tam se o něj starat. Aby to nebylo však tak jednoduché, vedoucí je bombardovali šiškami. Pak stříleli i do jejich přístřešků. Nejlíp odolával ten družiny Šmoulů. Po svačině bylo na řadě sprchování v teplé vodě. Od Drahoše máme půjčenou polní sprchu, tak ji nejde nevyzkoušet. Dítka šla pro vodu a do lesa pro dřevo. Pak už jsme se všichni vystřídali pod teplou vodou. Některým to čisté tělo sice moc dlouho nevydrželo, ale to už je jejich boj. Po obědě měla dítka volno a pak se rozdělily na Gombíky. Všichni si ale zvolili Kájino divadlo. Pak už měli na řadě program rádci. Měli nachystané hry jako Kevin je sám doma, Moje malá milá hodná kočička. Závodili jsme také jako tělesně postižení. Každý dostal např., že je bez ruky, nohy, slepý, atd. a pak celé družstvo mělo takto jít určitou vzdálenost. V druhé části odpoledního programu měli nachystanou soutěž s první pomocí. Na stanech byly pověšené úkoly a otázky, na které měli všichni odpovídat. Pak s nimi rádci probrali správné odpovědi, aby dítka byla chytřejší. Po večeři byl chvíli potlach u ohně. Zpívali jsme naše oblíbené písničky. V devět hodin jsme začali povídat pravidla k noční hře Miny. Každý dostal min (lístečků) a ty si podepsal. Pak měli čas minut na to, aby se schovali v okolí tábora. Pak už byla tma a odpískán začátek. Úkolem bylo připlížit se a k nějaké stavbě položit minu. Pokud se to někomu podaří tak, aby jej hlídači nechytli a jeho minu nenašli a on ji po skončení najde, tak je výbuch úspěšný. Aby to bylo zajímavější, pokládalo miny i pár vedoucích. Nejlépe si vedla Elenka, která položila všech 5 min ke stanům. Dále měli úspěšný výbuch Lea, Hudy, Honza a ….. Po skončení se už všichni mohli odebrat spát. Večer se za námi přijeli podívat znovu Martin, Hrom, Michal a Nikča – Martinova přítelkyně ze skautského oddílu od Olomouce. Dnes večer jsme očekávali přepad našich roverů. Po noční hře jsme na ně čekali u ohně, kdy se začne něco dít. Čekáme … čekáme … čekáme … půl druhé ráno a pořád nic. Usoudili jsme, že se na to vykašlali nebo čekají až i my zmizíme. Jdeme už tedy spát. Zůstala jen hlídka. Asi po třetí hodině ráno začala hlídka – Marek – řvát Pooooplááááááááááááááchhchch!!!!!!!!!!! Pár nás vyběhlo ven ze stanů, ale marek nám jen ukázal, kam ten přepadávající utekl. Obhlídli jsme škody, snad se nic neztratilo. Jen autopark byl částečně shozený. Nějakou chvíli jsme na ně čekali, ale když nikdo nepřicházel, šli jsme spát. Asi za hodinu se znova ozval Popláááách!!!!! To už ale útočníci byli zastižení v táboře a konečně jsme je chytili. No, spíš se nechali chytit. Nakonec to byli Blesk a Had. Po krátké debatě jsme šli spát.

8.den – sobota – 11.8.2012 Dnes jsme vstávali opět v 7:00h. Rozcvičku si vzal na starosti přepadávající Had. Bohužel nás musel zase časně ráno opustit, takže jsme si jej moc neužili. Zůstal tu alespoň Blesk. Dopoledne jsme plnili odborky Táborníka. Pak byla na řadě další etapová hra. Všichni se ale stejně těšili na odpoledne, kdy půjdeme do Rýmařova na soutěž ve westernových dovednostech. Šli jsme v krojích, abychom aspoň vypadali jako skauti. To nám asi také pomohlo u vstupu, kde jsme potkali Loye – vedoucího místních skautů. Domluvili jsme si s ním slevu na vstupném, takže jsme místo tisícovky platili pouze stovku. Soutěže už byly v plném proudu, takže jsme vplynuli do davu diváků. Soutěžilo se v lasování, hodu tomahavkem, nožem a práskáním bičem. Dítka neodolala prodávaným hamburgerům, hranolkách nebo langošům a nechávala tam postupně své penízky. Takhle si zapráskat žaludek po naší výborné táborové stravě… Celou akci tu měl na starosti Gin, syn našeho bývalého vedoucího a také mistr světa v ovládání dlouhého biče. Měli jsme tu rozchod, takže každý se tu mohl jít podívat na to, co se mu líbilo. Mohli si i zastřílet z luku a podobné věci. Všichni jsme se však těšili na volnou disciplínu v bičování, za doprovodu hudby a na fakírskou show. Po několikerém protahování doby začátku, byla show zrušena pro nepříznivé počasí. Právě začalo opět poprchávat. Rychle jsme se sešikovali a odebrali se k táboru. Domču doprovázel její nový nápadník. Koketování Domči s ostatními kluky, ať už z tábora nebo mimo něj raději nekomentovat. Po návratu jsme se ještě najedli večeře, tedy kdo měl hlad a už bylo volno. Tentokrát jsme vlajku nechali viset přes noc, protože je mokrá a při sundávání by se mohla potrhat o suky na stožáru. Někteří už to dnes zabalili a šli spát, jiní ještě debatovali v jídelně nebo ve stanech.

9.den – neděle – 12.8.2012 Dnes je neděle a proto je budíček posunutý o 1 hodina na 08:00h. Myslím, že si na toto nikdo nestěžoval. No… možná poslední hlídka, která tak hlídala o hodinu déle. Po dobrovolné rozcvičce je na řadě snídaně. Dnes vánočka s marmeládou a kakao. V první části dopoledního programu je úklid tábořiště před příjezdem rodičů. Dítka si svůj binec uklidila celkem důkladně. Pak už bylo na řadě plnění odborek, stezek a nějaké hry. První rodiče holek Turnových přijeli už v 11hodin, přestože návštěvní hodiny jsou až ve 14 hodin. Byli slušně odesláni pryč. Tak snad se neurazili. Po dobrém obědě, který se nám kvůli budíčku také posunul o hodinu, bylo už celé odpoledne volno, které dítka mohla věnovat svým rodičům a dalším návštěvám. Každý trávil čas podle svého a ti, kterým rodiče nepřijeli mohli spát, odpočívat, dovádět, plnit stezky, atd. Den uplynul, rodiče odjeli, některá dítka byla šťastná, jiným se zase zastesklo. Dnes od nás odjel po týdnu také Flipr. Ale ke svému odjezdu kul pykle už od oběda. Nejdříve se ztratily v táboře všechny ešusy. I když prý Flipra pár osob vidělo, nikdo tomu nevěnoval pozornost. Nakonec nám nechal 3 vzkazy, které nás dovedly k cíli. Tím byl nově vyrostlý ešusovník. Růst ešusy na stromě jsme viděli zatím jen my, zasloužilí táborníci. Kluci je sundali a pak už jsme si je rozebrali. Večer jsme si opět udělali potlach, abychom si u ohně zazpívali a popovídali. Pak byla ještě jedna etapovka s noční tematikou. V lese byly rozvěšeny bludičky (svítící náramky), které měla dítka nosit po jednom k ohni. Kartágo ten svítící les fotil a jak děti nosily ty náramky a hýbaly s nimi, vznikaly krásné obrazce. Takto dnešní volný den dospěl ke konci a mohli jsme jít spát.

10.den – pondělí – 13.8.2012 Nevím, jak je to možné, ale budíček byl zase v 7:00h. Že by na letošním tzáboře žádná hlídka nezaspala? To by bylo snad poprvé, zázrak! Pod vedením Nikči proběhla další rozcvička. Po rozhýbání našich těl nás čekala snídaně a ranní nástup se vztyčením vlajky a prohlídka stanů. V první části programu byl na řadě Zálesácký víceboj. Plnily se úkoly, jako zatloukání hřebíku, přesekávání šišky, přepalování provázku, atd. Pokračovali jsme v tom i po svačině, ale většina měla už hotovo. Víceméně chyběla už jen služba, která ve volných chvilkách odbíhala. Oběd, na který byla čočková polévka a sladká rýže se sice trochu opozdil, ale to nevadí. Odpoledne jsme se měli jít koupat do Rýmařova, ale pro špatné počasí z toho sešlo. Místo koupání se hrála hra Buldoci. Polovina účastníků skončila potlučená, ale to už k takové hře patří. Večer jsme udělali opět potlach u ohně, zahráli na kytary a po zazpívání večerky šli spát.

11.den – úterý – 14.8.2012 Dnes jsme museli vstávat již v 06:15h, protože jdeme na výlet a musíme stihnout vlak. Když to děti včera večer slyšely, tak je málem klepla pepka. I některé vedoucí z Kostelce, že Peťo ?. Ještě víc se divili, že za Bora byl budíček takto každý den. Po budíčku jsme vynechali rozcvičku a za chvíli byla snídaně – ovesné vločky. A že nám chutnali. Tedy většině z nás. Po rychlé snídani byla rychlá příprava na nástup a rychlý nástup. Prohlídku stanů jsme nechali třem vedoucím, kteří zůstávají v táboře. Posbírali jsme si batůžky s balíčkem na cestu a vyrazili k vlaku. Po příchodu jsme zjistili, že vlakem nepojedeme, protože je dlouhodobější výluka, takže jsme se pak přesunuli před nádraží a čekali na náhradní autobus. Ten nás dovezl až do Bruntálu. Zde jsme se šli nejdřív podívat k zámku a do zámecké zahrady. Nezapomněli jsme si také koupit pohledy a další prkotiny. V zahradě jsme měli hodinku na prohlídku a odpočinek před další cestou. Většinou každý seděl a odpočíval, jen sem tam se šel někdo projít. Erik aspoň využil situace a šel hledat nějakou kešku, pokud by tu byla. Už ani nevím, jestli něco našel. Dále jsme pokračovali po žluté turistické značce na Uhlířský vrch. Vedly nás Krista s Valčou. Cestou nezapomněly udělat přestávku u cukrárny na zmrzlinu. V tomhle teple nám všem bodla. Žlutá značka nás vedla lehkou oklikou, ale aspoň jsme viděli místní přírodu a vodní prameny. U jednoho z nich Erik našel schovanou kešku. Byla to jen taková obyčejná na zapsání se. Nebyly tu ani věci na výměnu. Po několika pauzách jsme konečně došli k lipové aleji, která nás zavedla na vrchol Uhlířského vrchu ke kostelu. Alej byla lemována poměrně novou krásnou křížovou cestou. Tady však už žádná keška nebyla. Nahoře byl krásný výhled do širého okolí. Po odpočinku jsme se šli podívat na svah, kde jsou zbytky lávy. Je tu totiž zbytek vyhaslé sopky. Někteří si nabraly lávové kameny do batůžků, aby je cestou zpět neměli tak lehké. Jiní si zase brali celé sáčky lávové hlíny. Pak už jsme se ale vydali na zpáteční cestu. Šli jsme už nejkratší cestou a prošli jsme celou Křížovou cestu, na kterou jsme se předtím napojili v půlce. Cesta rychle ubíhala a za chvíli jsme byli na nádraží. Opět jsme jeli zpět náhradní autobusovou dopravou. V táboře už na nás čekali se skoro hotovým obědem. Po najezení a odpočinku jsme se šli všichni osprchovat do polní sprchy v teplé vodě. Míša nám topila a pumpovala vodu, takže jsme byli aspoň na chvíli zase všichni čistí. Po náročném výletě už žádný další program nebyl. Jen večer opět zpívání u ohně. Kdo ale chtěl, mohl jít spát dříve.

12.den – středa – 15.8.2012 Budíček je dnes zpět v 07:00h. A opět rozcvička s Nikčou. Po snídani byl nástup, kde jsme se dověděli program dne a další zajímavosti. Hned po nástupu bude Boj o vlajku. Hrát bude i služba, akorát bude muset skončit dřív, aby nachystala svačinu. Mezitím šla služba - Vinči na nákup do Rýmařova. Po svačině byla v plánu oblíbená věc z dřívějších táborů, a to stavba Joginova. Prostě takového malého městečka v lese z přírodních materiálů. Někteří se na to až tak nadšeně netvářili. Holt každý tábor si s sebou nese nějakou jinou oblíbenou činnost dětí. Ale výsledky nebyly až tak špatné. Městečka se povedla, jen škoda, že se blíží konec tábora a není už čas je ve volných chvílích vylepšovat. Kartágo mezitím celé dopoledne chodil po lese, aby připravil na čtvrtek Boj o poklad. Po obědě se s námi rozloučila Míša, která musí už odjet, protože za pár dní jede na tábor Vůdcovského kurzu, takže se musí ještě stihnout nachystat. Po rozloučení byl ještě polední klid a pak už Gombíci. Děti měly na výběr divadlo, Odborku Táborníka a vyřezávání lodiček. Pak už byl nástup na koupání. Všichni do plavek a hurá do Rýmařova. Budou i závody v plavání, tak uvidíme, kdo z nás vyhraje. Začínalo se od nejstarších a hned na začátku Erik nasadil vysokou laťku s časem 0:26:26 min na 25 metrů trasy. Z dětí, ač se snažily, jak chtěly, ho nikdo nepřekonal. Pak nastoupili vedoucí Kartágo, Malý Bobr a Markéta. Souboj byl napínavý až do konce. Časy se lišily nepatrně. Nakonec se z celkového vítězství radoval Erik. Po závodech si děti vymohly, že se půjdeme podívat do místního parku se cvičícími stroji. Potkali jsme tu i Domčinýho novýho ctitele. Tentokrát z něj moc nadšená nebyla. Prý by ten vztah neměl cenu. Prolezli jsme skoro všechny stroje a pak se už chystali na cestu zpět. Po návratu už služba mohla pomalu chystat večeři. Po nástupu byl už jen potlach u ohně. Po večerce ještě vedoucí seděli v jídelně, aby dochystali zprávy pro zítřejší Boj o poklad. Když v tom se cosi ozvalo směrem od kamen. Stála tam nějaká postava. Byl to přepad tábora! Naštěstí byl domluvený, takže jsme mohli zůstat v klidu. Bohužel však hlídka tábor neuhlídala. Dali jsme jí tedy ještě jednu šanci, že se přepadávající pokusí ukrást sekerku z náměstíčka. To už se naštěstí za chvíli ozvalo PŘEPÁÁÁÁD!!! Přepadávající místní kluci se dali na útěk a jako bonus si vzali s sebou i dvoukolák. Kartágo se za nimi rozběhl. U lesa kde se potkali, si chvíli povídali a pak se vrátili všichni zpět. Kdyby hlídka Elenka s Kristou hlídaly pořádně a obcházely celý tábor a ne jen náměstíčko, možná by je zahnaly již zpočátku.

13.den – čtvrtek – 16.8.2012 Kartágo dnes vstával již v 5:30h, aby stihnul roznosit po trasách zprávy k Boji o Poklad. Ostatní vstávali normálně až v 7 hodin. Boj o poklad měl začínat hned po ranním nástupu, ale bylo nutné dodělat ještě několik věcí, takže se startovalo až po desáté hodině. Po nastoupení všech družin byly vysvětleny pravidla, řečeny věci, které si mají vzít družiny s sebou. Moc jich sice nebylo, ale bylo zdůrazněno, že si mají vzít vše, co uznají za vhodné. V 10 hodin a 10 minut závod začal. Jako první úkol měly družiny donést snítku smrku, list břízy, kontryhel, pampelišku, javor. Nejrychlejší družina si pak mohla vybrat barvu první trasy: modrou, červenou, zelenou nebo černou. První šifru měla hotovou nejrychleji družina Kivazumaer a rychle pak vyběhla na trať. Za ní pak postupně vybíhaly i další. Ted jsme si aspoň mohli vedoucí od dětí odpočinout. Prázdný tábor. Takový klid. Aby to ale dítka neměla tak jednotvárné, vždy po příchodu z některé trasy je čekal v táboře úkol. Byly celkem 4. Hod granátem z věže na cíl, střelba ze vzduchovky, uzlování a podepsat se na pamětní papír, který se pak dá do skleničky k ostatním z minulých táborů a uloží do mohyly z kamení z kamen. Čas nám ubíhal a družiny pořád nikde. Kartágo s Malým Bobrem využili volných chvil a začali bourat nepotřebné táborové stavby jako vsakovačku, sprchu, 4 stany a další drobnosti. Až po delší době se konečně někdo objevil. Po splnění úkolu dostali zašifrovanou zprávu s další trasou. Děti byly na trati déle, než Kartágo předpokládal. Předpoklad byl, že celý závod zvládnou za 4-5 hodin, ale za tuto dobu byli ti nejlepší asi ve dvou třetinách. Průbežného vedení se chopili Šmoulové. To bylo celkem překvapení vzhledem ke složení družiny a tomu, že všechny zprávy byly šifry. V průběhu závodu dostali aspoň všichni ke svačině puding. Oběd si všichni odložili až na konec závodu, aby se nezdržovali. Bojovalo se do poslední chvíle. Vůbec nebylo jasné, kdo vyhraje. Nejtěžší poslední úkol bylo najít poklad v okolí tábora pod daným azimutem. Nakonec Šmoulové vedení neudrželi a předběhli je Doanevel. Tito pak zvítězili s časem 7 hodin a 31 minut, druzí Šmoulové měli čas hned za nimi 7 hodin a 40 minut. S Odstupem doběla družina Problémy s časem 8 hodin a 25 minut a čtvrtí Kivazumaer 9 hodin a 02 minut. Protože poslední doběhli až po 19 hodině večer, další plánovaný program – závěrečná etapovka – se neuskutečnil. Po večeři a nástupu byl jen potlach u ohně. Vinči byl ze závodu tak unavený, že chtěl jít hned po nástupu spát. Nakonec mu to Kartágo umožnil. Ostatní však šli aspoň na chvíli k ohni.

14.den – pátek – 17.8.2012 I když jsou dnes všichni unavení ze včerejšího boje, vstávat se musí. A opět v sedm. Po rozcvičce klasika snídaně a nástup. V noci za námi opět dorazil Blesk na pomoc s bouráním tábora. To je také hlavní náplň dnešního dne. Bohužel je tu předposlední den letošního tábora a do večera musí být vše zbourané kromě stanů, hangáru a autoparku. Po nástupu Kartágo rozdělil děti do skupin. Nejschopnější kluci jdou likvidovat latríny, holky část odpadovky, sklípek a umývárku. Práce jde celkem od ruky. Kuchyň ještě necháváme, vaří se na kamnech poslední oběd. Po svačině se Blesk s Malým Bobrem pouští do brány s věží. Blesk bourá tak urputně, že během hodiny stačil zlomit obě nové sekery. Taky byly za malý peníz z OBI, tak je pak Kartágo zkusí reklamovat. Na oběd je hrachová kaše. Romča si opět stěžuje, že to jídlo nadýmá. Tak jí tvrdíme, že může aspoň domů odletět i se stanem. Tož nevím, jestli si to vezme k srdci a stan důkladně utěsní nebo ne. Po krátkém poobědním odpočinku pokračujeme v bourání. Zbývá nám v podstatě už jen kuchyň s jídelnou a kamny. A ještě teda pár drobností a úklid tábořiště. Přijel za námi už i Mravenec na pomoc a práce jde od ruky. Malej Bobr se pustil do kamen a Blesk se odporoučel, že postaví velký táborový závěrečný oheň. Když ho přišel Kartágo po dvou hodinách zkontrolovat a povzbudit, byl na něj Blesk nevrlý. Nejspíš proto, že nestíhal dle svých představ. Nakonec do večeře byla celá kuchyň pryč, díry zahrabány a tráva vyhrabána. K večeři byly sardinky, nad čímž mnoho táborníků ohrnovalo. Za našich mladých let to byla oblíbená večeře. Před setměním už byl i stožár po posledním nástupu venku. Dal nám ale zabrat. Pak už byl ale táborový oheň. Po zahájení byla ještě závěrečná etapovka. Družiny se vrátili domů z Indie právě na Silvestra. Proto byl součástí i Kartágův Novoroční projev k průběhu tábora,, žranice sladkého i slaného a novoroční přípitek. Protože děti byly unavené, dlouho tu nevydržely a v jedenáct šli spát i ti poslední. Protože bylo teplo, většina spala pod širákem. Vedoucí vydrželi déle, ale postupně také odpadávali. Je to poslední táborová noc, tak je třeba toho využít.

15.den – sobota – 18.8.2012 Dnes vstáváme v 6 hodin. Vynecháváme rozcvičku i nástup. Na 10 hodin jsou objednaná nákladní auta, tak musí být vše sbalené. Služba na hlídce rovnou nachystala balíčky na cestu, abychom neumřeli hlady. Nakonec i díky Bleskovy a Mravencovy jsme schopni všechny konické děti odvézt domů auty. Vlakem nakonec jede jen pár lidí z Kostelce. Pro některé si totiž přijeli rodiče. Po snídani vše nosíme na jedno místo a bouráme vše kromě stanů. Kartágo chce čekat, aby celty proschly. Bohužel však byla poměrně silná rosa. V devět hodin musíme likvidovat už i stany, přestože jsou celty ještě mokré. Po zkušenostech z bourání z Kladek, Kartágo kontroluje každý rozložený stan, jestli v něm nejsou hřebíky. Tehdy snad polovina dětí se na vytahování hřebíků vykašlala. Stíháme tak akorát. Bourání a nošení finišuje, když se na louce objevuje první auto. A to docela přesně! Je 09:59h. Začínáme nakládat podsady a za chvíli se objevuje druhé auto DAF. Ted už nakládají všichni. Naloženo máme za hodinku a něco. Provádíme poslední prohlídku a úklid tábořiště. Poslední pohled na vydupanou louku, zamávat, rozloučit se a odjíždíme. V Konici už čekají rodiče a Hrom, aby pomohli vyložit nákladní auta a odnosit věci do skladu. Je nás tu hodně a práce jde od ruky. Ve 14hodin už nemáme co dělat, tak se rozjíždíme domů.

Neděle – 19.8.2012 Dnes už na táboře sice nejsme, ale tento den ještě k táboru patří. To Erik ale moc nechápe. Opět má plno keců a do práce se mu zjevně moc nechce. Naštěstí tu máme na pomoc několika rodičů, takže i těžké bedny se stěhují do skladu poměrně rychle. Celty, které jsme tu sušili, se už také mohou poskládat. Jenže děti skládání odflákly a jsou různě skrčené, nakřivo apod. Kartágo je proto rozhodil a skoro vše se musí skládat znova. Jinak by zabíraly mnohem více místa. Za necelé dvě hodiny bylo hotovo a děti mohly jít domů. Tábor pro ně skončil. Zůstal jen Kartágo, který uklízel ještě nějaké drobnosti a Mravenec s Hromem, kteří vyráběli novou bednu na nářadí. Tak a už je opravdu po táboře a zase musíme čekat celý rok na další.

Složení družin:
Kivazumaer – Oranžová
Rádce – Erik Leckie (Konice)
Podrádce – Kristýna Müllerová (Konice)
Členové – Valča Pírková (Konice)
- Zuzka Müllerová (Konice)
- Matěj Mlynár (Konice)
Šmoulové – Modrá
Rádce - Mates Hudák – Hudy (Konice)
Podrádce - Ráďa Švec (Konice)
Členové - Zuzka Turnová (Kostelec na Hané)
- Marek Vičar – Vinči (Konice)
- Beky Leckie (Konice)
Doanevel – Béžová
Rádce - Domča Vysloužilová (Kostelec na Hané)
Podrádce - Eva Voráčová (Kostelec na Hané)
Členové - Anetka Gottwaldová (Konice)
- Elenka Protivánková (Kostelec na Hané)
Problémy – Zelená
Rádce - Kája Hynková (Kostelec na Hané)
Podrádce - Honza Rozsíval (Konice)
Členové - Robik Protivánek (Kostelec na Hané)
- Terka Turnová (Kostelec na Hané)
- Lea Voráčová (Kostelec na Hané)
Vedoucí
Ing. Vladimír Hirt – Kartágo (Konice)
Míša Hynková (Kostelec na Hané)
Filip Pírek – Flipr (Konice)
Nikča Jehlářová (Kostelec na Hané)
Markéta Jehlářová (Kostelec na Hané)
Zdeněk Tesař – Malej Bobr (Kostelec na Hané)
Peťa Čechák (Kostelec na Hané)
Romana Obrová (Kostelec na Hané)
Hanka Otáhalová (Kostelec na Hané)
Vlaďa Hirt - Kartágo

Krátká verze

Created by 'luke' 2007