Velká vánoční pařba 10.-11.12.2011 - dlouhá verze


Po roce jsou tu opět Vánoce a s nimi už naše tradiční Velká besídková pařba. Malou přípravu jsme už udělali na včerejší schůzce, kdy jsme si nastrojili stromeček a trošku vyzdobili klubovnu. V sobotu jsme pak už jen dodělali drobné úklidy a úpravy a mohli jsme začít slavit Vánoce. Slavili jsme v tomto složení: Zelená šestka - Tom Šilhan, Terka Greplová, Áďa Sikorová, Michal Krejčí, Hnědá šestka - Anetka Gotwaldová, Beky Leckie, Valča Pírková, Patrik Kutáč, Filip Matůš, Klárka Švecová, Sokoli – Erik Leckie, Ráďa Švec, Vedení – Kartágo, hosté – Ladislav Šín – Bor, Leopold Färber – Akela a Bohdanka Švecová (Ráďova sestra). O půl třetí jsme zahájili pokřikama družin a koledou Štedrý večer nastal. Kartágo pak v krátkosti přečetl něco o vánočních zvycích jako původ zdobení stromečků, dávání dárečků, krájení jablíček atd. pak se ujal Bor, aby nám také něco pověděl o historii Vánoc. Poté ho ještě doplnil Akela svými zážitky, jak se slavili Vánoce za jeho dětství nebo ve vězení, kde byl jako politický vězeň za komunistů. Pak už jsme si pustili DVD s fotkami z letošního tábora a celou hodinu vzpomínali na krásně prožité dva letní týdny.
Bor s Akelou se poté s námi rozloučili a my jsme se vrhnuli na tradiční Vánoční zvyky. Každý si donesl z domu jablko a Kartágo je začal jedno po druhém rozkrajovat. Všichni jsme uvnitř našli krásnou hvězdičku, jen malej Míša ji měl čtyřcípou. Což podle tradic nevěstí nic dobrého a ostatní si z něj dělali srandu, že se mu něco stane. Chvílemi měl z toho na krajíčku. Ale za chvíli se z toho otřepal, když jsme ho přesvědčili, že to nemusí být pravda. Přestože se všichni už vyptávali na Ježíška, tedy hlavně ti nejmenší, vyzkoušeli jsme si ještě další zvyk a to psaní Štěstíček. Kartágo nám říkal, že se tam píše třeba štěstí, láska, bohatství atd., ale že si mají vymyslet i další přáníčka. Ale když je pak každý napsal a losovali jsme je, tak se žádné jiné přání neobjevilo, což bylo docela škoda.
Pak už jsme se konečně vrhnuli ke stromečku s dárečkama a Kartágo ze společných každému vylosoval jeden. Našlo se tu i několik pro konkrétní obdarované. To si skautíci navzájem nadělili. Pak se Erik s Beky a ještě s malým hloučkem ztratil vzadu v klubovně a za chvíli se ještě vrátili. Tentokrát s dárečkem pro Kartága. Byla to taková malá hezká chaloupka. Udělali tím Kartágovi ohromnou radost. Komentoval to slovy, že když si chce Kartágou s přítelkyní Míšou postavit domek, že už jim takový jeden malý udělali. Poté jsme si ještě připili na Šťastné Vánoce a Nový rok dětským šampaňským. Za chvíli jsme tu trochu uklidili, Anetka vytřela podlahu a než uschnula, šli jsme se projít na náměstí. Kluci s sebou vzali kopačák, který dostali od střediska pod stromeček a zahráli jsme si chvíli fotbal. U klubovny jsme si zahráli taky ještě pár her. Po návratu jsme nachystali večeři, každý už si našel místo, kde bude spát a pak už jsme si pustili film Vánoční skřítek. Zbytek večera jsme už střídali pouštěním filmů a jezením brambůrků a cukroví. O půlnoci jsme si udělali ještě tradiční vycházku do Březska na prolézačky. Cestou jsme se navzájem strašili, že jsou tu divočáci a různá další strašidla. Skluzavka byla sice namrzlá, ale stejně se po ní všichni klouzali. Na zpáteční cestě jsme si ještě udělali malou pauzu a na poli si pustili malý ohňostroj, protože se uvidíme až po Novém roce. Po návratu jsme si ještě pustili film, ale nebyla ho ještě ani polovina a všichni krom Kartága a dvou dítek už spali.
V noci probudila Kartága Terka, že je jí špatně a že blinkala. Takto proběhala na záchod celou noc a ona ani Kartágo, toho proto moc nenaspali. Ráno si pro ni přijeli rodiče, aby se doma trochu z toho vyležela. Protože ráno některá dítka byla moc čilá a bavila se spolu, čímž rušila ostatní, udělal jim Erik už v 8 hodin důkladnou rozcvičku. Nejdřív se důkladně proběhly a pak už protahovala svá těla. Po snídani jsme si pustili ještě jeden film. Bohužel jsme ho nestihli dokoukat, protože jsme museli začít uklízet klubovnu. Předtím ještě přišla za Kartágem Míša, která ještě donesla všem buchtu. Byli jsme ale tak přecpaní, že nikdo nic nechtěl. Za necelou hodinku bylo všechno krásně uklizeno a čekalo se na rodiče, aby si vyzvedli svá dítka. Ty si krátili čas kopanou. Každý rok jsou rodiče nedočkaví a vyzvedávají svá dítka i o půl hodiny dříve, ale letos jakoby zaspali a včas odvezli snad jen dvě děti. Ostatní rodiče se trousili ještě 40minut po ukončení naší Velké Vánoční pařby.
Vlaďa Hirt - Kartágo

Krátká verze

Created by 'luke' 2007