Výprava ke Skautské skále 8.10.2011 - dlouhá verze


Sešli jsme se v počtu 14skautíků, vlčat, světlušek a vedoucích u klubovny: Patrik Kutáč, Filip Matůš, Samuel Rapčák, Michal Krejčí, Klárka Švecová, Anetka Gottwaldová, Beky Leckie, Valča Pírková, Tomáš Šilhan, Honza Rozsíval, Erik Leckie, Matěj Mlynár, Filip Pírek – Flipr, Nikola Jehlářová (host z Kostelce na Hané). Vlaďa Hirt – Kartágo nás čekal už na místě u Skautské skály. Vyšel o něco dřív před ostatními, aby nachystal po cestě fotografie trasy, podle které jsme Skautskou skálu našli. Jednu fotografii asi nějaký pořádkumilovný občan uklidil, což nám způsobilo menší potíže a zdržení. Jinak vše už zůstalo na místě, tak jsme mohli po těchto indiciích postupovat k našemu cíli. Cestou jsme potkali velké balíky slámy, které tu měly zemědělci. Chtěli jsme na ně vylézt, ale Flipr nám to zatrhnul. Takto jsme dorazili až do lesa, kde na nás už netrpělivě čekal Kartágo. V rukou měl už poslední fotku, která nám prozradila, kam máme pokračovat a také jak ta skála vypadá, abychom ji našli. Ještě nám prozradil, že je od nás cca 60metrů a pak už nás pustil pátrat do terénu. Za chvíli jsme se už kochali skautskými kresbami na skále. Objevili jsme skauta na motorce, skauta s kytarou a hlavně skautskou lilii. Místo psa v ní byl takový zvláštní znak – jakoby spojené V a O. To značí iniciály skauta, který ji sem vyryl – Vilibalda Ohlídala. Přestože v Konici byli skauti oficiálně založeni až v roce 1920, vyryt je tu rok 1915. Vilibald byl zřejmě jedna z prvních vlaštovek, které do Konice poselství skautingu zanesly. Po chvíli prohlížení kreseb jsme se chopili pily a seker a trochu jsme toto místo vyčistili. Kartágo má v plánu tu obnovit tradici a to skládání skautských slibů u této skály. I Ladislav Šín – Bor ( Kartágův vedoucí) tu skládal slib. Sice ne přímo u skály, ale na paloučku u potoka pod ní. Po nezbytné společné fotografii jsme slezli dolů z kopce, našli si vhodné místo pro rozdělání ohně a začali sbírat dřevo. Nová vlčata se pokoušela o rozdělání, ale jejich nezkušené pokusy k úspěchu nevedly. Oheň zaplál, až když jej podpálili Erik s Kartágem a ostatním řádně vysvětlili postup při zapalování ohně bez papíru.Za chvíli jsme už měli hotové i vidlice na zavěšení kotlíku a mohli jsme vařit polévku. Ostatní si opékali špekáčky či klobásy. Čas ubíhal, všichni jsme se najedli a až tu byl čas na hru. Přetahování. Nikoliv však lanem, ale s klackem. Dvojice si dřepla proti sobě, ruce před sebe a drželi jeden klacek. Nohama zapřeni do země se na povel začali přetahovat. Kdo soupeře přetáhnul na sebe, získal bod. Protože se ale střídal každý s kýmkoliv, neznáme vítěze. Ale pokud by soutěžili všichni, vyhráli by samozřejmě Kartágo s Fliprem :o). Pak už jsme zahasili a zamaskovali oheň a vydali se ještě na chvilku ke Skautské skále a potom na cestu nad ní. Tady jsme ještě zahráli pár her. Jako první byla na Zemědělce. Dítka se rozdělila do 3 družstev po 4 členech. Pravidla jsou jednoduchá. Na ohraničeném území jsou zemědělská pole s 60 políčky s plodinami (60 kartiček rozházených po území). 1 družstvo – zemědělci, je mají chránit před nájezdy zlodějů (zbývající 2 družstva). Ti mají 8 minut na to, aby jich co nejvíce ukořistili. Zemědělci je mohou vybít dotekem a ti se pak musí jít nabít do skladiště ukradených plodin, kde hlídal Kartágo. První zemědělci – Matějovo družstvo, si stěžovali jak je to těžké ubránit. Ale život zemědělců o moc jednodušší není. Nakonec nejlépe bránilo družstvo ve složení: Erik, Aneta, Sam a Patrik. Ubránili 29 políček s plodinami. Druzí skončili Matěj, Beky, Michal a Filip s 11 políčky a třetí skončili Honza, Valča, Tom a Klárka s 8 políčky. Mezitím Flipr s Nikolou nachystali tradiční hru Stopař. Po vysvětlení pravidel nováčkům, ze mohlo začít během 20 minut hledat 30 schovaných lístečků podél cesty. Z toho byli tři Stopaři za 3 body, ostatní klasicky za jeden. Nejvíc bodů nakonec získal Erik 8, Filip 5, Beky, Honza, Matěj, Valča 4, Míša, Patrik 2 a ostatní nenašli žádný. Pak už byl čas na sbalení věcí a pomalý odchod k domovu. Cestou jsme si trošku zařádili na balících slámy, a aby výprava nebyla tak jednotvárná, zastihla nás přeháňka s kroupami. Tak tak, jsme si stihli obléct pláštěnky. Na chvíli jsme se schovali v malém lesíčku a pak už jsme došli do klubovny.
Vlaďa Hirt - Kartágo

Krátká verze

Created by 'luke' 2007