Aquapark v Olomouci 20.3.2010 - dlouhá verze


Sraz byl v 9h na vlakovém nádraží. Všichni jsme se moc těšili, protože jsme společně v aqvaparku ještě nikdy nebyli a s rodičema jen někteří. Celkem nás jelo 9 odvážných: Filip………, Patrik Sedláček – Juan, Kuba Gottwald, Peťa Lehký – Naháč, Ráďa Švec, Arna Rozehnal, Beky Leckie, Erik James Leckie a Vlaďa Hirt – Kartágo. Motorákem jsme dorazili do Prostějova, kde jsme měli chvilku času, než nám přijel další vlak. Cestu jsme si krátili povídáním o všem možném. Třeba i o tom, které vlaky se při jízdě nejvíc kolíbají, že v nich nejde ani číst. Vystoupili jsme na zastávce Olomouc – Nové Sady. Kartágo vytáhnul mapku města vytisklou z internetu, aby se ujistil, kudy že to máme vlastně jít. Vyrazili jsme směrem s předpokládaným aquaparkem. Šli jsme podél silnice po chodníku a cestou obdivovali jak pěkná auta, tak i šklebící se obličeje našich politiků, kteří už vytáhli do boje před volbami. Padla taky řeč na to, která strana je lepší, zda pravice či levice. Ale protože skauti jsou nepolitická organizace, nechám si tyto debaty pro sebe. Stejně nakonec děti obhajují tu stranu, kterou volí jejich rodiče. Za družného hovoru jsme se blížili k aqvaparku, když Erik vykřikl: „Už ho vidííím!“ A skutečně se před námi vynořila velká budova s nápisem Aquapark. Než jsme k němu došli, Kuba s Juanem stačili ještě provětrat peněženky v McDonaldu, kde si koupili hamburgery. V aquaparku jsme si zaplatili vstupné na 3 hodiny, dostali jsme čipové hodinky a hurá do šaten. Po převlíknutí a osprchování jsme vlítnuli dovnitř. Nejvíc nás lákaly tobogany. Zajímavej byl takovej tobogan, kterej končil takovým velkým trychtýřem. Dál jsme si mohli vychutnat vířivku, parní lázeň, saunu, skluzavku nebo bazének, ve kterým byla poháněná voda proudem, takže jsme se nemuseli namáhat a vozili jsme se bez námahy dokola. Ale byli tu i další skvělé atrakce. Po chvíli dovádění, koho tu nevidíme. Vojta z oddílu z Pumlova. Pak i Zdeněk, Lucka a spousta dalších skautů. Zjistili jsme, že tu ale nejsou se skautem, ale s Plumlovským spolkem. Pak jsme pokračovali v dovádění na různých atrakcích, Naháč a Erik si oblíbil malou skluzavku a vodní proud, Kuba s Juanem a Kartágem zase nedali dopustit na oba tobogany. Každý si našel něco, co ho tu bavilo. Nenudil se tu nikdo z nás. Erik s Beky chtěli být i v bazénu venku, kde byla vyhřívaná voda, ale protože tam foukal studený vítr, Kartágo jim to zakázal. Čas nám ubíhal a pomalu byly tři hodiny pryč. Bylo už načase vyrazit do sprch a pak se převléct. Protože rodiče dětem dávají zbytečně mnoho peněz a rozmazlují je, i když je krize a peněz není nazbyt, nenapadlo naše milá dítka nic lepšího, než je jít všechny utrácet. Byl to těžký boj, kam půjdeme. KFC nebo McDonalds? Těžká volba. Nakonec zvítězily obě varianty. Nejdřív jsme šli do KFC, které bylo po cestě blíž. Všichni si koupili spíš něco malého, jen Arna zainvestoval a koupil si velký kelímek plný kuřecího masa. Ale pravda je, že to vonělo pěkně. Zato Kuba na to šel jinak. Ke každému jídlu tu dávali za 19kč kelímek a pak sis mohl načepovat pepsi, kolik jsi chtěl. Takže jakmile Kuba rychle dopil jednu, hned si šel pro další. Takhle tam byl asi 4 krát. Pak jsme ještě navštívili ten McDonald. Venku měli i posezení a takovou zajímavou prolízačku se skluzavkou. Kluci ji chtěli hned otestovat, ale k jejich smůle byla zavřená. Tak jim nezbylo, než se na ni jen smutnýma očima dívat. Potom jsme už ale opravdu museli vyrazit na zastávku. Bohužel jsem cestou zjistil, že některá dítka doma rodiče nenaučili, co je to přechod pro chodce a chodník. A proč to u té silnice vůbec je. Cesta už nám ubíhala rychleji, protože jsme ji už znali. Teda někteří. Ráďa s Arnou by šli chvílemi úplně jinam. Ve vlaku jsme si opět krátili čas povídáním o všem možném. V Konici se ani nechtělo vystupovat, jak nám bylo dobře.
Vlaďa Hirt - Kartágo

Krátká verze

Created by 'luke' 2007